Zavedením místní příslušnosti exekutorů by stát každému z nich zajistil až 6 milionů Kč ročně

Nejnovější data exekutorských úřadů potvrzují, že zájem dlužníků komunikovat s exekutory dálkově v posledních letech roste. Rapidně pokleslo procento osobních návštěv. V průměru se dnes na exekutorský úřad dostaví jeden až tři dlužníci denně. Elektronicky kontaktuje exekutory až o 400 procent dlužníků více než před 5 lety. V rámci plánovaných změn v exekucích by proto podle expertů měl stát podpořit zejména rozvoj možností dálkové komunikace a elektronizace veřejné správy.

Zavedením tzv. exekutorské teritoriality a povinných záloh na náklady exekuce, o kterých bude tento týden jednat příslušný sněmovní podvýbor, by každý exekutor získal jistý příjem ve výši bezmála 6 milionů Kč ročně bez ohledu na výsledky a kvalitu práce. V důsledku toho by došlo ke snížení jejich motivace a zhoršení platební morálky, což by se negativně odrazilo na ekonomice soukromého sektoru i udržitelnosti veřejných financí. Informace vyplývají z analýzy ekonoma Lukáše Kovandy pro Českou asociaci věřitelů.

V loňském roce bylo v Česku podle údajů Exekutorské komory zahájeno 506 995 exekučních řízení. Návrh ministerstva spravedlnosti, který budou nyní znovu projednávat poslanci, počítá s tím, že při nařízení nové exekuce by věřitel v budoucnu měl platit zálohu na její náklady ve výši 2 750 Kč. „Při uvedeném ročním počtu zahájených exekučních řízení by to znamenalo, že jistá část příjmu exekutorů se v souhrnu navýší o bezmála 1,4 miliardy korun za rok,“ uvádí v analýze Lukáš Kovanda.

Sněmovna se zároveň bude zabývat také návrhem na zavedení místní příslušnosti exekutorů, podle kterého by exekuce byly nově exekutorům přidělovány rovnoměrně v rámci soudních krajů. To znamená, že by se příjem z věřitelských záloh zhruba rovnoměrně rozdělil mezi stávajících 156 soudních exekutorů. „Ministerstvo spravedlnosti počítá s tím, že by někteří věřitelé mohli být od povinnosti platit exekutorovi zálohu osvobozeni. Podle zjištěných informací by se mohlo jednat zhruba o třetinu nových případů. I tak by každý exekutor získal ze záloh jistý příjem bezmála 6 milionů Kč ročně,“ vypočítává Kovanda.

Důsledkem podle něj bude celkové zhoršení platební morálky. „Odměna exekutora je doposud závislá na úspěšnosti jeho práce, což by se s rovnoměrným přidělováním případů v kombinaci s povinným výběrem záloh diametrálně změnilo. Přitom čím větší část příjmu bude mít exekutor jistou bez ohledu na výsledek svého postupu a úsilí, tím méně bude motivován pracovat efektivně,“ vysvětluje Kovanda s tím, že takový přístup povede ke snížení vymahatelnosti práva. K podobnému závěru již dříve dospěly i analýzy dopadů exekutorské teritoriality zajištěné ministerstvem spravedlnosti, a to i kvůli rozdílům ve vybavení, personálním obsazení a kvalitě práce jednotlivých úřadů.

Podle České asociace věřitelů výsledky analýz dokládá i současná situace na Slovensku, kde byla místní příslušnost exekutorů zavedena před třemi lety. „Ze zkušenosti slovenských, ale i českých věřitelů vymáhajících své pohledávky na Slovensku víme, že tamní exekutoři silně omezili svou činnost, propustili velkou část zaměstnanců a pracují tzv. od stolu. Mluví se o poklesu vymahatelnosti práva až v řádu desítek procent,“ říká prezident asociace Pavel Staněk.

Podle Kovandy zároveň kvůli povinnosti hradit zálohu někteří věřitelé k exekuci nově vůbec nepřistoupí a raději na to, co jim náleží, rezignují. Museli by totiž zaplatit i v případech, kdy exekutor ve svém konání selže jinak než pro nemajetnost dlužníka. „Opatření povede k tomu, že velké skupině věřitelů může být odepřena spravedlnost. Výsledkem bude větší morální hazard dlužníků, zhoršení platební morálky a tím celkový pokles podnikatelské a ekonomické aktivity. Za aktuální situace, kdy tisíce živnostníků a firem bojují o přežití, by stát měl usilovat o pravý opak,“ upozorňuje Kovanda a dodává, že v dlouhodobém horizontu by změny měly negativní dopad i na udržitelnost veřejných financí.


Autor: Tisková zpráva České asociace věřitelů