Velká novela zákoníku práce zavedla změny, které se týkají dohod o provedení práce a o provedení pracovní činnosti. Nově si i dohodáři mohou žádat o dovolenou. A další změny se chystají. Upravit by se měl také výpočet pro odvody na pojistném.

Proč novela?

Evropská Unie vydává v rámci své legislativy směrnice a Česká republika je jako členský stát povinná splnit cíl, který směrnice stanovila. Novela zákoníku práce provádí transpozici dvou směrnic –  Evropského Parlamentu a Rady EU. Dohody jsou rovněž předmětem konsolidačního balíčku vlády.

Některé změny, jako je informační povinnost zaměstnavatele nebo rozvrh pracovní doby, jsou v platnosti už od října 2023. Jiné, jako třeba nárok na dovolenou, začnou platit od ledna. Na změnu finančních limitů u dohodářů si ale počkáme nejpíše až do července.

Kdo jsou dohodáři?

Jsou to lidé, kteří pracují v pracovním poměru. Nikoliv však na hlavní pracovní poměr, ale na jednu z forem dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Tyto dohody se od pracovní smlouvy liší především vymezením pracovního závazku. Zákon rozeznává 2 formy:

1. dohoda o provedení práce,

2. dohoda o pracovní činnosti.

Co už platí od 1. října 2023?

1. Zaměstnavatelé jsou povinni dohodářům písemně sdělit rozvrh pracovní doby a seznámit ho s ním. Případné změny musí zaměstnavatel nahlásit nejpozději tři dny před začátkem směny nebo obdobím, na které má rozvrženu pracovní dobu. Je však možné individuálně se dohodnout na jiné době seznámení s rozvrhem.

2. Dohodářům nově náleží pracovní volno za překážky v práci, jako je například návštěva lékaře, pohřeb či darování krve.

3. Každý, kdo pracuje u téhož zaměstnavatele na dohodu více než 180 dní za období posledních 12 měsíců, může požádat o zaměstnání v pracovním poměru. Zaměstnavatel je povinen do jednoho měsíce písemně odpovědět. Žádosti však vyhovět nemusí.

4. Pokud dohodář dostane výpověď, má právo, aby mu ji zaměstnavatel na jeho žádost odůvodnil a to do 1 mě