Ukrajinské ženy jsou zvyklé pracovat i jako elektrikářky či instalatérky

Ukrajinci, kteří do Česka prchli před válkou, jsou oprávněni v tuzemsku pracovat bez povolení. S takzvaným vízem strpění se mohou o místo ucházet třeba přes inzerát. Můžou se ale zapsat i do evidence nezaměstnaných, v takovém případě jim pak Úřady práce budou poskytovat poradenství a podporu. Případně také rekvalifikaci. Experti na integraci doporučují, aby se zjednodušilo uznávání kvalifikací a posílily se kurzy češtiny.

Ukrajinci, kteří do Česka prchli před válkou, jsou oprávněni v tuzemsku pracovat bez povolení. S takzvaným vízem strpění se mohou o místo ucházet třeba přes inzerát. Můžou se ale zapsat i do evidence nezaměstnaných, v takovém případě jim pak Úřady práce budou poskytovat poradenství a podporu. Případně také rekvalifikaci. Experti na integraci doporučují, aby se zjednodušilo uznávání kvalifikací a posílily se kurzy češtiny.

Podle Hospodářské komory je v Česku 342 tisíc volných pracovních míst, tři čtvrtiny z nich pro lidi se základním vzděláním, přes 13 tisíc pozic pro vysokoškoláky a téměř 24 tisíc příležitostí je pro pracovníky s maturitou.
Uprchlická vlna může být pro Česko určitou příležitostí. Vzhledem k jiné tradici a zvyklostem je ve východní Evropě například běžné, že tam ženy vykonávají lehčí kvalifikované práce i ve stavebnictví,“ říká v rozhovoru Karina Kubelková, hlavní analytička Hospodářské komory.

Do Česka už přišlo už téměř tři sta tisíc Ukrajinců. Nejčastěji jsou to ženy s dětmi. V jakých oblastech by mohly Ukrajinky nejčastěji najít práci?
Hospodářská komora si na začátku března dělala šetření a z něj víme, že ve všech hlavních oborech, kde firmy zaměstnávají nebo plánují zaměstnat ukrajinské občany, mají firmy pozice vhodné pro ženy. Obory, kde mají ženy z Ukrajiny největší potenciál najít práci, jsou skladování a stravování a následně různé druhy služeb. Například zdravotní, sociální služby, ale i maloobchod a další.

S účinností Lex Ukrajina mají ukrajinští zaměstnanci stejný přístup na český trh práce jako naši občané.

Karina Kubelková | hlavní analytička Hospodářšké komory

Můžou se díky příchodu ukrajinských uprchlíků nastartovat v Česku nějaká odvětví, v nichž se roky nedařilo sehnat personál?
Uprchlická vlna skutečně může být určitou příležitostí a může třeba pomoci i s obrovským systémovým nedostatkem řemeslníků v Česku. Vzhledem k jiné tradici a zvyklostem je totiž ve východní Evropě běžné, že tam ženy poměrně často pracují i jako řemeslnice, respektive vykonávají lehčí kvalifikované práce i ve stavebnictví. Může se stát, že se budeme nově setkávat s ženami – malířkami pokojů, obkladačkami, elektrikářkami, instalatérkami a podobně.

Jak velký problém obecně je v Česku nedostatek pracovníků s odpovídající kvalifikací?
Strukturální problémy trhu práce jsou pro české podnikatele soustavně tím zásadním, co brání jejich rozvoji, a to bez ohledu na počet zaměstnanců v konkrétní firmě. Náklady na pracovní sílu a nedostatek kvalifikované pracovní síly představují nejpalčivější bariéru pro subjekty působící v restauračních službách, zpracovatelském průmyslu a ve stavebnictví.

Z Česka kvůli povolávacím rozkazům muselo odjet kolem třiceti tisíc ukrajinských mužů. Kterých odvětví se to dotkne nejcitelněji?
Relativně nejvíce je postižen obor stavebnictví, kde jsou nejčastěji zaměstnáni muži,
a dále drobní podnikatelé.

Ve fyzicky náročných profesích a stavebnictví asi příchozí ženy Ukrajince těžko nahradí. Nebo se mýlím?
Ve fyzicky náročných profesích by odcházející Ukrajince mohli nahradit pracovníci z jiných zemí v rámci Programu kvalifikovaný zaměstnanec. Nejčastěji by se mohlo jednat o zaměstnance z Mongolska, Kazachstánu či Moldavska. Tento krok by ale vyžadoval příslušná opatření ze strany vlády, zejména v podobě zvýšení kvót pro přijetí zaměstnanců z jiných zemí.

Co dále zajímavého vyplynulo z šetření, které si Hospodářská komora dělala mezi podniky zaměstnávajícími cizince?
Vedle již zmíněných výsledků bylo z výsledků ankety patrné, že vlna solidarity a touhy pomoci, která se strhla napříč Českou republikou, se projevuje konkrétními činy i ze strany tuzemských firem. Všichni respondenti (firmy zaměstnávající zahraniční pracovníky – celkem 333 respondentů) chtějí v souvislosti s válečnou situací dělat něco navíc nad rámec svých zákonných povinností.

Pokud jde o obecnou solidaritu s běženci, polovina firem je připravena nabídnout ubytovací kapacity, přes 40 procent přispívá materiální pomocí a třetina poskytuje, respektive poskytne finanční dar na humanitární účely. Z hlediska specifické zaměstnavatelské podpory, dvě třetiny respondentů zachovají Ukrajincům povolaným do armády alespoň po určitou dobu jejich pracovní pozici.

Daří se firmám zaměstnávání prvních válečných uprchlíků nebo to naráží na byrokracii?
Zaměstnávání uprchlíků naráží v současnosti především na fakt, že se jedná o většinově o matky s dětmi. Dokud nebude postaráno o děti (školy, dětské skupiny atd.) nelze ve větší míře očekávat pracovní zapojení žen. Spolu s účinností Lex Ukrajina mají v současnosti ukrajinští zaměstnanci stejný přístup na trh práce jako čeští zaměstnanci. Při případném testování jejich kvalifikace nebo organizaci rekvalifikace při vstupu na trh práce by mohla sehrát pozitivní roli Hospodářská komora a jednotlivá profesní společenstva.


Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: Canva.com