Polovina mladých má úvěr na bydlení. Slováci oproti Čechům více spoří

Češi se zadlužují stále více, nezastavila je ani pandemie koronaviru a pokles ekonomické aktivity. Celkový dluh obyvatel evidovaný ke konci června činil 2,52 bilionu korun, meziročně vzrostl o 143 miliard korun. Údaje zveřejnil Bankovní a nebankovní registr klientských informací.

Umí s dluhy lépe pracovat mladí Češi, nebo Slováci? A kdo z nich přiznává větší mezery ve finanční gramotnosti? Odpovědi na tyto otázky si vzal za cíl průzkum, který pro společnost KRUK Česká a Slovenská republika realizovala společnost Stem/Mark. Ze studie mezi mladými lidmi od 18 do 30 let vyplývá, že zadlužena je polovina z nich. Nejvíce si půjčují na pořízení nebo vybavení bydlení.

„Když si mladí Češi nebo Slováci půjčují, jde v drtivé většině o úvěr na bydlení, a přibližně ve čtvrtině případů o půjčku na pořízení auta. Češi si ale skoro trojnásobně více než Slováci půjčují na splácení svých stávajících dluhů, což je bohužel cesta do dluhové pasti. Mladí Češi se také více nechávají zlákat nabídkami rychlých spotřebitelských úvěrů a mikropůjček,“ říká Jaroslava Palendalová, generální ředitelka společnosti KRUK. Ta se specializuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků.

Většina mladých z obou zemí má jen jednu půjčku. Ale mezi dlužníky s pěti a více půjčkami je pětkrát více Čechů. Sumy, které si mladí vypůjčily, jsou v průměru shodné a činí lehce nad milion korun. První úvěr si Češi i Slováci nejčastěji shodně berou ve 24 letech.

„V přístupu k dluhům a jejich splácení jsou si mladí Češi a Slováci velmi podobní. Drtivá většina mladých dlužníků splácí své závazky pravidelně a bez potíží, ale každý dvanáctý má dluhy po splatnosti. Velmi se přitom liší způsob řešení nesplácených závazků. Zatímco Češi si najdou další práci, aby zvýšili svoje příjmy, nebo si půjčí od rodiny či přátel, mladí Slováci se hlavně snaží s věřiteli dohodnout na splátkovém kalendáři,“ dodává Jaroslava Palendalová, generální ředitelka společnosti KRUK.

Mezery ve finanční gramotnosti přiznává 12 procent Čechů a 7 procent Slováků. Češi získávají informace ohledně financí hlavně od rodičů, Slováci uvádí rovněž školu a internet. Mladí ale nezapomínají ani na odkládání peněz bokem. V průměru si oba národy schovávají 3 350 korun měsíčně. Spořivější jsou Slováci. Na budoucnost myslí dvě třetiny z nich. Nejvíce věří termínovaným vkladům a spořícím účtům. Třetina z nich má navíc penzijní fond. V Česku spoří jen 55 procent mladých. Velmi populární je stavební spoření, které má 36 procent respondentů průzkumu. Co se týká investování, svoje finance takto zhodnocuje čtvrtina mladých, na Slovensku více jak třetina.


Autor: Lucie Havlišová