Cílem České asociace věřitelů, která vznikla v roce 2013, je spravedlivě vyvážit vztahy mezi věřiteli a dlužníky, přispět k zefektivnění systému a zajistit lepší dostupnost a vymahatelnost práva. Novou výkonnou ředitelkou asociace je Petra Kolářová, které jsme se zeptali:

Víme, kdo jsou typičtí dlužníci? Jsou to svobodné matky nebo starobní důchodci?

Možná je to překvapivé, ale typický dlužník v exekuci je 46letý muž. Má většinou více exekucí. Medián vymáhané částky jen na jistině přesahuje 150 tis. Muži jsou z pohledu exekuční i insolvenční statistiky poněkud lehkovážnější a více riskují. Podle Centrální evidence exekucí jsou mezi rekordmany výhradně muži. V extrémních případech mají i více než stovku exekucí. Typickým dlužníkem tedy opravdu není matka samoživitelka nebo senior. Konkrétně mezi seniory jsou v exekuci asi jen 3 % osob. To je velmi nízký podíl v porovnání s populací v produktivním věku. Starší lidé obecně mají jiný přístup k penězům a závazkům. Více dbají na své povinnosti. Byli vychováni jinak. Neutrácejí za zbytečnosti a pečlivě hledí na to, zda mají vše uhrazeno.

Má Česká republika přísné zákony vůči dlužníkům? Nebo jinak. Jsou poslední legislativní úpravy spíše prověřitelské, nebo prodlužnické?

Jsou výrazně prodlužnické. Máme tu Milostivé léto, zastavování bezvýsledných exekucí, omezení soupisu movitých věcí… A to už vůbec nemluvím o blížící se novele insolvenčního zákona. To vše má vliv nejen na sílící nerovnováhu mezi pozicí dlužníka a věřitele, ale i na vymahatelnost. Vymahatelnost je klíčový údaj, který by nás měl zajímat a který bychom měli v kontinuálních časových řadách měřit. Jen vymahatelnost vypovídá o tom, zda skutečně funguje právo a zda je systém nastaven tak, že věřitelé jsou s to dobrat se svého nároku.

Co soudíte o opakování Milostivého léta?

Je to jen další populistický tah. Podruhé ve lhůtě jednoho roku tu budeme mít naprosto bezprecedentní plošné odpouštění dluhů. Poprvé se nepovedlo, nebyl o něj ze strany dlužníků zájem. Předkladatelé říkali, že půjde o první a poslední šanci. Přitom minulo jen pár týdnů a máme repete. Ovšem žádnou inovovanou, lepší verzi původního Milostivého léta. Máme tu tutéž akci se stejnými parametry, která opět nezahrnuje správní ani daňové exekuce a v níž stát motivuje dlužníky k úhradě vlastních pohledávek, čímž sám sebe jako věřitele zvýhodňuje. Je zjevné, že opakování bude fiasko. Doufám, že tentokrát bude k dispozici dostatek dat, aby se vyjevila naprostá neefektivita tohoto projektu, a že potřetí se taková nesmyslná akce už nebude opakovat.

Celý rozhovor si můžete přečíst v aktuálním vydání Konkursních novin.

22. 7. 2022