E-shop nabízel značkové boty za 38 korun. Musí zboží doručit?

Mikina Adidas za 50, dětské boty Lacoste za 38 korun. I takové ceny nabízel v průběhu září e-shop Zalando Lounge. Lidem, kteří si zboží objednali, však euforie z fantasticky levných nákupů nevydržela dlouho. Obchod o několik hodin později velké části zákazníků objednávky zrušil. A poslal vysvětlení: „Bohužel jsme zaznamenali technický problém, který naneštěstí vedl ke zrušení objednávek v některých případech,“ stojí ve vyjádření.

Mikina Adidas za 50, dětské boty Lacoste za 38 korun. I takové ceny nabízel v průběhu září e-shop Zalando Lounge. Lidem, kteří si zboží objednali, však euforie z fantasticky levných nákupů nevydržela dlouho. Obchod o několik hodin později velké části zákazníků objednávky zrušil. A poslal vysvětlení: „Bohužel jsme zaznamenali technický problém, který naneštěstí vedl ke zrušení objednávek v některých případech,“ stojí ve vyjádření.

Část rozčílených zákazníků se teď domlouvá na sociálních sítích na dalším postupu. „Vybrala jsem si u vás zboží, akceptovala podmínky i cenu tak jako vždy. Okamžitě uhradila plnou částku. Vaši cenotvorbu neznám, akceptovala jsem vaše podmínky a tedy prosím o dodržení kupní smlouvy a zaslání zboží. Z nepochopitelných důvodů byla celá objednávka zrušena,“ píše například Katarína. A najdou se i tací, kteří vyhrožují právníky. Vadí jim mimo jiné to, že prodejce části kupujících zboží za zlomkové ceny odeslal.

Musí e-shop zboží doručit, nebo má zákazník smůlu? Zjišťovali jsme v následujícím článku.

V prvé řadě je podstatné, zda podnikatel chtěl za těchto podmínek uzavřít smlouvu, anebo šlo z jeho strany o technické pochybení. Jestliže jsou totiž nabízeny výrobky za nesmyslně nízké částky, měl by se i minimálně obezřetný spotřebitel zastavit a uvědomit si, že taková nabídka pravděpodobně není učiněna vážně. Může jít například o překliknutí pracovníka, který cenu zadává. A není-li nabídka vážná, nemůže nikdy platně vzniknout smlouva. Proto ani není co stornovat – smlouva zkrátka nevznikla,“ uvádí Petr Šmelhaus, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest.

Jednání se příčí dobrým mravům

Zajedno je s ním i mluvčí České obchodní inspekce (ČOI) Jiří Fröhlich. „Snaha o získání zboží na základě zřejmé chyby e-shopu je jednáním, které se příčí dobrým mravům, a dle obecných ustanovení občanského zákoníku je takový právní úkon neplatný. V případech, kdy může spotřebitel tušit, že se jedná o chybu, a může být snahou nákupčího této chyby zneužít, stojí zákon na straně prodejce. Takovou objednávku může stornovat a neplynou z toho pro něj žádné důsledky,“ vysvětluje.

Stejně tak stojí zákon na straně prodejce v případě, kdy se na webu e-shopu u zboží nedopatřením zobrazí například cena v jiné měně, třeba v eurech místo v korunách, následkem čehož pak cena působí neadekvátně nízce.

„Pokud by však zboží bylo označeno jako výrazná akce, například Black Friday nebo extra sleva, a výrobek byl zlevněný třeba z tisícikoruny na pětistovku, jde o situaci, které mohl spotřebitel důvěřovat, že ji obchodník myslí vážně. Je ale asi všem spotřebitelům jasné, že značkové boty Lacoste za 38 korun je chyba,“ doplňuje Fröhlich s tím, že zákazníci mají možnost obrátit se s žádostí o pomoc na Evropské spotřebitelské centrum při ČOI, avšak s ohledem na výše uvedené by zvážil, jestli je to smysluplné.

Když se cena jeví jako reálná

Zákazník má právo trvat na dodání zboží v případech, kdy se cena jeví jako reálná. Například o polovinu levnější cena, než má konkurence, může být vnímána kupujícím jako marketingový tah. A obchodník by měl zboží za deklarovanou částku prodat. Jakmile zákazník provede objednávku, prodejce už nemůže podmínky obchodu měnit, a pokud by tak chtěl učinit, má kupující právo trvat na dodání zboží za původních podmínek, odstoupit od smlouvy, či dokonce žádat náhradu škody.

V praxi ale může nastat ještě jedna věc, objednané akční zboží již není na skladě. „Pokud podnikatel v době, kdy spotřebitel nabídku z reklamy či katalogu přijal, již nabízené zboží nemá na skladě (vyčerpání zásob), nejedná se ze strany podnikatele vůbec o nabídku. A tudíž není-li nabídka, nemůže ani vzniknout smlouva. Podnikatel ovšem nese před soudem důkazní břemeno a musí věc prokázat,“ uvedl Šmelhaus.


Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: 123rf.com