Spotřebitelům pomohly odklady splátek, počet osob zapsaných v negativním registru SOLUS v roce 2020 významně poklesl. „Je v něm méně řádově o 50 000 lidí,“ říká Jan Stopka, tajemník sdružení SOLUS. Registr sdružuje 60 firem, které spolu sdílí údaje. Vedle bank, operátorů a energetických firem jde například o nebankovní poskytovatele úvěru. Na to, co za zlepšením platební morálky stojí, jak se bude vyvíjet v letošním roce, ale i jak může zápis v registru ovlivnit přístup ke službám, jsme se ptali v rozhovoru.

Čím to je, že sdružení ke konci roku evidovalo navzdory epidemii koronaviru nižší počet lidí, kteří dlouhodobě neplnili své závazky, než tomu bylo na konci roku 2019?

Ke konci roku 2020 bylo v Registru fyzických osob SOLUS zapsáno 505 000 dospělých občanů Česka. To jsou občané, kteří dlouhodobě nechtějí nebo nemohou z finančních důvodů plnit své smluvní závazky vůči členům sdružení SOLUS. Za rok 2020 tak v registru ubylo řádově 50 000 občanů. Členské společnosti hlásily do registru v průběhu celého roku méně občanů než v předchozích letech. Důvodů pro zlepšení platební morálky Čechů je několik. Určitě jsou to legislativní úpravy z posledních let, které zavedly zákonnou povinnost odborně prověřit schopnost klienta splácet úvěr, a přispěly tak ke zdravějšímu klientskému portfoliu úvěrových společností. Specifickým faktorem loňského roku se stalo zavedení zákonných odkladů splátek úvěrů. To umožnilo odložit splácení i některým občanům, kteří by i bez vlivu koronaviru své závazky nespláceli. Odpovědné finanční instituce pak poskytují odklady splátek i po skončení této zákonné povinnosti.

Očekáváte, že letošní rok by mohl být horší?

Z pohledu platební morálky občanů bude samozřejmě záležet zejména na tom, jak se česká ekonomika vyrovná s dopady pandemie koronaviru. Věřím ale, že odpovědný přístup v kombinaci se zdravým klientským portfoliem našich členů zamezí fatálnímu zhoršení dluhů domácností v roce 2021. Je ale samozřejmě důležité, aby se i samotní spotřebitelé chovali odpovědně, nezneužívali možnosti odkladu splátek, a co nejdříve se vrátili k řádnému splácení v dohodnutých termínech.

V jakých krajích je platební morálka nejlepší a v jakých nejhorší?

Mezi jednotlivými kraji ČR jsou poměrně velké rozdíly. Mezi kraje, kde jsou problémy s platební morálkou dlouhodobě nejnižší, patří Vysočina a Zlínský kraj. Zde jsou v Registru fyzických osob SOLUS zapsány necelé 4 procenta dospělých občanů v daném kraji. Naopak největší potíže s úhradou svých splatných závazků mají občané v Ústeckém kraji, kde je zapsáno více než 11 procent dospělých občanů, a v Karlovarském kraji, kde má závazek po splatnosti téměř 10 procent občanů.

Jak vlastně Registr fyzických osob SOLUS funguje?

Registr fyzických osob SOLUS obsahuje informace o spotřebitelích, kteří dlouhodobě neplní své splatné závazky vůči členům sdružení SOLUS. Výše dluhu po splatnosti musí být vyšší než 500 Kč a závazek se do registru dostane nejčastěji v případě, že je dva a více měsíců po splatnosti.

Kdo všechno údaje sdílí?

SOLUS sdružuje řádově 60 společností, které poskytují služby spotřebitelům v oblasti bankovních úvěrů a stavebního spoření, nebankovních půjček, telekomunikačních služeb, distribuce energií a P2P půjček. Ucelené informace z více ekonomických sektorů představují nejefektivnější zdroj informací o platební morálce klienta. Registry, které obsahují informace z více ekonomických sektorů, proto doporučují díky jejich funkčnosti a efektivitě ve svých studiích opakovaně například Světová banka či OECD.

Co to znamená pro dlužníka? Může se stát, že když například dluží mobilnímu operátorovi, banka mu buď nedá půjčku, nebo dá za horších podmínek?

Zápis v Registru fyzických osob znamená, že spotřebitel má dlouhodobě potíž s úhradou jednoho nebo více závazků. To je i s ohledem na požadavky zákona o spotřebitelském úvěru pro finanční instituce klíčová informace a musí jí věnovat pozornost. A podle nedávných nálezů Ústavního soudu by k platební historii a schopnosti splácet závazek měli přihlížet i ostatní věřitelé, nejen finanční instituce, které mají povinnost danou zákonem o spotřebitelském úvěru. Přestože jde podle Ústavního soudu o oblast citlivou a zásahy do základních práv (byť legitimní) je třeba vnímat jako závažné, dospěl Ústavní soud k závěru, že právní úprava fungování registrů klientských informací je vhodná, potřebná i přiměřená a sleduje legitimní a v moderní společnosti důležitý cíl.

Odpovědné prověření klienta před podpisem smlouvy je důležité a chrání nejen věřitele, ale i samotného spotřebitele. V praxi bude banka nebo jiný věřitel nejspíš žádat klienta o vysvětlení situace a vyrovnání závazku po splatnosti předtím, než s ním uzavře novou smlouvu.

Kdy se jméno dlužníka v registru objeví?

Výše neuhrazeného závazku musí dosáhnout minimálně 500 Kč, aby bylo zajištěno, že spotřebitelé nebudou do negativního registru zařazováni kvůli drobným dluhům v řádu jednotek či desítek korun.

Může se stát, že se do registru dostane někdo, kdo jen zapomenul zaplatit?

S ohledem na pravidla registru je to velmi málo pravděpodobné. Dluh musí vždy dosáhnout stanovené výše a doby prodlení, navíc klient musí být na existenci dlužné částky upozorněn. Podle našich zkušeností tak proběhne v praxi hned několik upomínek a kontaktů ze strany věřitele, než dojde k zápisu spotřebitele do Registru fyzických osob.

Zápis do registru provede členská společnost zpravidla po neuhrazení tří po sobě jdoucích splátek, u telekomunikačních operátorů při prodlení trvajícím minimálně tři měsíce od data splatnosti faktury. Výjimky tvoří začátek smluvního vztahu, kde lze dlužníka zařadit do registrů SOLUS již po dvou neuhrazených splátkách, konec smluvního vztahu, kdy je dlouhodobě neuhrazena jedna poslední splátka, a situace, kdy věřitel v důsledku prodlení dlužníka odstoupil od smlouvy či zesplatnil úvěr.

Jak se člověk dozví, zda tam jeho jméno figuruje?

Spotřebitel může požádat sdružení SOLUS o takzvaný výpis z registru. Z výpisu se dozví, zda je v Registru fyzických osob veden či nikoliv. Pokud má spotřebitel v Registru fyzických osob záznam, tak se dále dozví, jaké osobní údaje jsou o něm vedeny, informaci o existenci dluhu, případně jeho úhradě, a informaci o společnosti, která údaje do databáze zařadila.

O výpis může požádat spotřebitel online na stránkách www.NejsemDluznik.cz, kde může zakoupit buď jeden výpis pro jednorázové ověření své platební historie za 200 Kč, nebo zakoupit najednou tři výpisy s možností žádat o ně postupně v budoucnosti za 400 Kč. Výhodou této služby je fakt, že spotřebitel získá kromě výpisu z Registru fyzických osob sdružení SOLUS také informaci o případných záznamech v Centrální evidenci exekucí, Insolvenčním rejstříku a databázi neplatných dokladů provozované Ministerstvem vnitra ČR.

Dalším způsobem je mobilní aplikace SMS Výpis pro chytré telefony se systémem Android nebo iOS. Tato aplikace je vhodná hlavně pro situaci, kdy chce spotřebitel pravidelně ověřovat svou platební morálku či sledovat postupné snižování dluhu po splatnosti. Po zprovoznění a aktivování aplikace zde druhý a další SMS výpis do aplikace v chytrém telefonu stojí 30 Kč.

O výpis mohou spotřebitelé požádat také písemně. Přesný návod naleznou na stránkách www.solus.cz.

Co musí dotyčný splnit, abyste jeho jméno vyřadili? Stačí, když splatí dluh a požádá vás o výmaz?

Spotřebitel musí především řádně uhradit závazky po splatnosti, které jsou do registru zapsány. Poté se změní informace o dluhu na tzv. příznak Z, tedy informaci, že klient měl v minulosti potíže s úhradou svých závazků, ale řádně je uhradil. K výmazu veškerých záznamů z registru poté dojde automaticky po uplynutí tří let od data úhrady závazku po splatnosti (v případě závazku pocházejícího z finančních služeb) nebo jednoho roku od data úhrady závazku po splatnosti v případě, že se jedná o závazek vzniklý ze smlouvy o službě elektronických komunikací (telefon, internet) nebo dodávky energií (elektřina, plyn).

Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: archiv Jana Stopky