Samoživitelky čekající na výživné, řemeslníci marně vymáhající nezaplacené faktury nebo majitelé bytů, kteří se nemohou zbavit neplatících nájemníků. I to jsou příklady věřitelů, kteří se domáhají svého práva soudní cestou. Ani pravomocný rozsudek jim však často nezaručí, že se ke svým penězům dostanou rychle a bez problému. Podle odborníků tím slábne důvěra ve vymahatelnost práva v Česku.
V roli veřitelky se nedobrobrovolně ocitla i paní Daniela Haštabová – matka těžce postiženého syna Matěje trpícího Downovým syndromem a poruchou autistického spektra.
Najít pro něj vhodné bydlení bylo pro rodinu velmi obtížné, a proto se Daniela před časem rozhodla postavit rodinný dům.
Do projektu investovala celoživotní úspory a vzala si úvěr. Peníze svěřila firmě, která měla stavbu realizovat. Dům však nikdy nevznikl. Firma prostředky zpronevěřila.
„Státní zástupce podal žalobu. Od majitele firmy jsem neviděla ani korunu a ani necítím žádnou snahu situaci napravit. Už je to více než rok. Upřímně si nedělám žádné naděje, že ještě něco dostanu zpět,“ uvedla Haštabová, jejímuž příběhu se věnoval pořad Na vaší straně.
Série televize Nova představila i další příběhy bezbranných věřitelů. Odvysílán byl také případ problémových nájemníků, kteří dlouhodobě neplatili nájemné a šikanovali sousedy. Majitel bytu postupoval dle platných zákonů, avšak přesto mu trvalo déle než rok nájemníky z domu dostat.
„Ve chvíli, kdy člověk potřebuje ochranu státu, která by mu měla být garantována, zjišťuje, že ve skutečnosti garantovaná není,“ povzdechl si jeden ze sousedů, Tomáš Bílek.
Právo nemá být jen deklarací nároku
Podle odborníků dnes není hlavním problémem délka soudních řízení, ale ekonomická vymahatelnost práva. Věřitelé sice často uspějí u soudu, k dlužným penězům či jinému faktickému plnění se však dostávají až po letech a řadě peripetií.
„Stát by měl obnovit základní společenskou smlouvu mezi právem a jeho adresáty. Lidé musí mít jistotu, že právo není pouze deklarací nároku, ale účinným nástrojem jeho ochrany. Věřitel bude znovu věřit právu tehdy, když stát dokáže v rozumné době a za přiměřených nákladů zajistit výkon jeho legitimního nároku,“ uvedl Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů.
Také podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (ANO) se soudní spory v Česku řeší rychle. Exekutoři podle něj mají i dostatek nástrojů k vymáhání pohledávek. Ministerstvo proto připravuje pouze změny v oblasti vymáhání výživného.
„Diskutujeme s dalšími resorty možné změny v zabavování veřejnoprávních oprávnění, například rybářských lístků nebo pilotních průkazů,“ řekl ministr pro TV Nova.
Vláda zvažuje i další sankce za dlouhodobé neplacení alimentů. ANO, SPD a Motoristé například nevylučují zákaz vstupu na vybrané sportovní a kulturní akce pro osoby, které dlouhodobě neplní vyživovací povinnost vůči svým dětem.
Opoziční ODS však považuje za nutné širší změny. Připravuje proto novelu exekučního a insolvenčního řádu, která by měla vyvážit postavení dlužníků a věřitelů.
„Půjde o opravdu zásadní úpravy. Například o změnu systému exekuce srážkami ze mzdy, včetně povinné minimální splátky. U insolvencí považuji za nevyhnutelný návrat k nevyhnutelný návrat k pětiletému oddlužení tam, kde nám to Evropská unie neukládá, tedy u všech nepodnikatelů. Inspirovat bychom se mohli také v Polsku, kde mohou dlužníci získat kratší dobu oddlužení, pokud nabídnou vyšší míru uspokojení věřitelů. Měli bychom se také vrátit k minimální hranici uspokojení věřitelů,“ vyjmenoval některé z klíčových změn poslanec za ODS Karel Haas.
Výkonná ředitelka České asociace věřitelů Petra Kolářová upozornila, že veřejná debata se často soustředí především na problémy dlužníků.
„Dlužníci a organizace, které je zastupují, jsou velmi slyšet. O příbězích bezbranných dlužníků se ale tolik nemluví. Jsem proto moc ráda, že například televize Nova vnímá jako svoji úlohu to, že má lidem na jejichž straně právo stojí, takhle pomáhat,“ uzavřela.
Autor: Marie Sehnálková
Foto: Česká asociace věřitelů