Srážky ze mzdy jsou považovány za nejúčinnější a nejméně invazivní způsob provedení exekuce. Jenže strhávat lidem peníze přímo z výplaty se stává stále těžší. Proto exekutoři často nemají jinou možnost, než sáhnout po mobiliární exekuci. „Ta je však dlužníky vnímána často velmi úkorně,“ upozorňuje právník Karel Pásek.

Je-li rozhodnuto o provedení exekuce srážkami ze mzdy dlužníka, je plátce mzdy povinen provádět srážky až do celkové výše vymáhané částky. Jak to vypadá v praxi? Z výplaty se dlužníkovi část automaticky strhne a peníze putují na úhradu jeho dluhu. Zbytek mzdy mu pak zaměstnavatel vyplatí běžným způsobem.

Tento postup má několik výhod. Dlužník se vyhne mobiliární exekuci, tedy zabavování majetku, a navíc má možnost dluh splácet postupně. K věřitelům se zase peníze dostávají v pravidelných splátkách. Jenže v poslední době je pro exekutory stále obtížnější tento způsob exekuce provádět. Může za to neustále rostoucí nezabavitelná částka.

Nezabavitelná částka je finanční obnos, který musí dlužníkovi zbýt z čisté mzdy po odečtení exekučních či insolvenčních srážek. Tato část výdělku by mu měla sloužit k zajištění životních potřeb.

Nezabavitelná částka se vypočítá následovně: 
0,75 x (životní minimum + normativní náklady na bydlení)

Normativní náklady = průměrné náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti

Životní minimum = minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb

Situaci odnáší dlužníci i věřitelé. ČAV zveřejní průzkum

Jen loni se nezabavitelná částka zvýšila celkem pětkrát. Další navyšování přišlo letos v lednu. Vedle růstu normativních nákladů na bydlení je důvodem i zvýšení životního minima. „Kvůli tomu, že nezabavitelná částka narůstá, srážky ze mzdy klesly o desítky procent a v mnoha případech nemohou být realizovány vůbec,“ říká o důsledcích navyšování nezabavitelné částky Karel Pásek, právník a odborník na dlužnicko-věřitelskou problematiku.

Pokud se totiž do exekuce či insolvence dostane například člověk s čistým příjmem 22 000 korun měsíčně, dvěma dětmi a manželkou, jeho nezabavitelná částka bude činit přesně 22 000 korun. To zjednodušeně řečeno znamená, že u takového dlužníka nemůže být srážka provedena.

„Pokud nelze provádět srážky ze mzdy, soudní exekutoři pak nemají jinou možnost než zvolit jiné způsoby provedení exekuce a u povinného zahájit například mobiliární exekuci a vstoupit mu do obydlí,“ vysvětluje Pásek.

„V praxi to znamená, že musí dlužníkovi zabavovat a dražit věci. Mobiliární exekuce je dlužníky často vnímána velmi úkorně. Osobně se setkávají se zaměstnanci soudního exekutora, kteří jim narušují soukromí. Je s tím spojeno ale například také větší administrativní zatížení,“ dodává.

A co stále rostoucí nezabavitelná částka znamená pro věřitele? Těm tato změna přinese nižší uspokojení pohledávek a celkové prodloužení exekučního řízení. 

„Pro věřitele je to drtivé. Spoustu z nich čeká na měsíční srážky od dlužníků a s těmito penězi počítá ve vlastním napjatém rozpočtu. Když například matkám samoživitelkám přestane chodit i to málo, co pravidelně dostávaly z exekuce, mohou se ocitnout ve vážných problémech,” upozorňuje Petra Kolářová, výkonná ředitelka České asociace věřitelů. Podle ní by bylo řešením, aby se srážky z příjmu stanovovaly procentem. Tím by se vyloučil vliv navýšení normativních nákladů na bydlení.

Asociace se aktuálně zabývá analýzou současného stavu. Proto se obrátila na Exekutorskou komoru s žádostí o zodpovězení otázek, které se týkají dopadů růstu nezabavitelné částky na vymahatelnost pohledávek.

Zajímalo ji například, v kolika procentech vedených exekucí se provádí srážky ze mzdy, v kolika procentech případů srážky nově provádět nelze či o kolik se prodlouží exekuční řízení. Momentálně probíhá vyhodnocování zjištěných dat. O výsledcích šetření vás budeme exkluzivně informovat.

Autor: Marie Sehnálková

Zdroj foto: profimedia.cz