Majetková trestná činnost spojená s užíváním drog přivedla třicetiletého Milana z Prahy až do vězení. Navíc si nasekal dluhy ve výši 130 tisíc korun. Mimo jiné i tím, že jezdil načerno. Za mřížemi, kde strávil dva roky, si vše uvědomil a rozhodl se, že se závislostí skoncuje. K nastartování nového života mu nyní pomáhá spolek Lighthouse. Ten s ním sepsal i žádost o oddlužení.

„Insolvenční řízení je pro mě krok dál. Vyhovuje mi, že přesně vím, kdy budu bez dluhů. A jsem rád, že budu mít všechny závazky uhrazené,“ říká Milan. Podařilo se mu najít práci ve školce. Všichni věřitelé navíc nepřihlásili své pohledávky, a tak dluh splatí celý a rychle.

V současnosti existují tři varianty oddlužení. Z té základní pětileté vloni vypadla dosavadní povinnost splatit věřitelům alespoň 30 procent dluhů. Pokud se to dlužníkovi podaří, bere se jeho oddlužení automaticky jako úspěšné. Pakliže věřitelům za 5 let splatí méně, na konci procesu rozhoduje o oddlužení soud. Stačí přitom, když dlužník věřitelům uhradí alespoň tolik, kolik činí náklady a odměna insolvenčního správce, a zároveň vynaloží veškeré úsilí, aby splatil co nejvíce. Druhá varianta trvá tři roky a lidé v ní musí uhradit minimálně 60 procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný tříletý režim. Ten není podmíněný žádnou minimální procentuální úhradou.

Ministerstvo spravedlnosti ale po necelých dvou letech přichází s návrhem na změnu. Pokud ji zákonodárci schválí, proces oddlužení by u všech mohl trvat jen tři roky s tím, že insolvence by nebyla podmíněna uhrazením určitého procenta pohledávek.

Proč s tím sociální pracovníci nesouhlasí? A co dál ukázal průzkum, který si loni nechal udělat spolek Lighthouse ve spolupráci s pražským magistrátem?

Dozvíte se v reportáži.

Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto/video: Češi v právu